Hrůzy Barnevernetu. Mohou vás nachytat na čemkoliv, třeba že se moc usmíváte. Promlouvá exposlankyně Chalánková, která zná norský systém jako málokdo jiný

26.11.2017 19:46 | Zprávy

ROZHOVOR „Tady už nejde o záchranu dětí, kterým někdo ubližuje, ale o pasování se do role, která hodnotí citovou schopnost pečovat o své děti,“ říká o norském Barnevernetu poslankyně Jitka Chalánková, která se této problematice dlouhodobě věnuje. O tom, zda má matka dítě ráda dost nebo málo, rozhodují podle ní často pracovnice bez dostatečné odbornosti a rodiče se norské sociálce prý zavděčují jen velmi těžko. Pouhé dlouhé a smutné pohledy jsou zaznamenány s tím, že matka nemá pochopení pro potřeby dětí. Barnevernet navíc není kontrolovatelný.

Hrůzy Barnevernetu. Mohou vás nachytat na čemkoliv, třeba že se moc usmíváte. Promlouvá exposlankyně Chalánková, která zná norský systém jako málokdo jiný
Foto: Archiv PLTV
Popisek: Jitka Chalánková v pořadu Horké téma

Říká se, že norští rodiče se bojí dávat najevo své postoje i vyjadřovat vztah k dětem, aby nebyli trestáni. Údajně to platí také v případech, kdy rodiče nemohu jít na schůzku o dítěti ve škole pro jiné povinnosti, pak věta jako „že to může mít následky“ děsí rodiče. Vy jste v Norsku byla kvůli případu Evy Michalákové a jejích odebraných synů, je ta situace situace tak daleko? Panuje mezi rodiči v Norsku strach?

Myslím, že je potřeba si uvědomit, že rodiče se všeobecně bojí a mohu svědčit o případech, jako je Eva Michaláková a další čeští občané, třeba případ holčičky s onemocněním ledvin. Tam je výhodou, že mají státní příslušnost i mimo Norsko a dané státy mohou nějak, více či méně účinně, pomáhat. Není to však jednoduché, trvá to dlouho, souvisí to s Haagskou úmluvou a tak dále. Máme dost informací o případech norských maminek, setkala jsem s dvěma. Jedna dokonce drží hladovku, protože jí nechtějí vrátit dítě po nesmyslném obvinění, a to dokonce bez jakéhokoliv styku.

Těch příběhů je hodně a dokumentaci můžete najít na stránkách Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která upozorňuje na extrémní počet odebíraných dětí a dávaných do nepříbuzenské péče. V Norsku postupnými kroky nejdříve zbaví rodiče rodičovských práv a pak se soudy snaží o adopci. V případě Michalákových i díky přístupu českého státu nedošlo k adopci, ale sourozenci jsou rozdělení do dvou pěstounských rodin. Problematika je velice složitá, teprve se rozkrývá a dostává na světlo, Barnevernetů je přes 400 a jsou v podstatě autonomní, nekontrolovatelné a dohled ze strany jiných orgánů je čistě formální nebo žádný. Jenže Norsko jako stát je za systém, který vůči dětem a rodičům uplatňují na svém území, zodpovědné.

Jestli to Norové takto chtějí, je diskutabilní, mám informace o zoufalých situacích, kam jejich systém vede a viděli jsme objektivní dokument v České televizi, kde hovořili přímo aktéři služby, psycholožka a rovněž ti, jimž Barnevernet pomohl i spíše nepomohl. Ten dokument je velmi objektivní a ukazoval celou hrůznost. Tady už nejde o záchranu dětí, kterým někdo ubližuje, jde o pasování se do role, která hodnotí citovou schopnost pečovat o své děti. Problém je, že se nikdy nezavděčíte. Mám k dispozici kompletní spis Michalákové. Buď se matka usmívá moc, nebo se dlouze a smutně dívá a pak uvedou, že nemá pochopení pro potřeby dětí, protože se dlouze a smutně dívá. Není způsob, jak se zavděčit.

Děti státu. Dokument České televize

Prezident Miloš Zeman Barnevernet přirovnal dokonce k nacistickému programu na převýchovu dětí. Souhlasíte s tímto srovnáním?

Určitě. Snažila jsem se seznámit s historií toho, o čem prezident mluvil. Děti jsou odebrány a pak se řekne i na základě smyšlených posudků, kdy soudy trvají strašně dlouho – možná cíleně – že si děti u pěstounů zvykly a neměly by se vrátit. Vlastní biologičtí rodiče jsou až na posledním místě.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Řehka je excelentní voják. Velitelskou praxí však kopíruje generála Pavla. Vojenský historik Fidler o našich generálech

20:30 Řehka je excelentní voják. Velitelskou praxí však kopíruje generála Pavla. Vojenský historik Fidler o našich generálech

„Generál Karel Řehka velitelskou praxí dosti kopíruje generála Petra Pavla. Velel výsadkové rotě a s…